Nordsamiska (davvisámegiela)

Jus don vaháguvat divššus – Informašuvdna buohccedáhkádusas davvisámegillii

Jus vaháguvat divššus

Jus du deaivá vahát divššus dus sáhttá leat riekti oažžut buhtadusa buohccivahátlága jelgii. Buot Ruoŧa eanadikkit ja guovllut leat čállán buohccedáhkádusa Löfain. Juohke jagi almmuhuvvo 17 000 buohccevahága Löfii. Sullii 40 proseantta almmuhuvvon vahágiin buhtaduvvo.

Dát gihpa addá dutnje eaŋkilit dieđu min buohccedáhkádusas. Buot dutkan ja árvvoštallan dahkkojuvvo áigeguovdilis láhkaásaheami jelgii.

Vahágat dagahuvvon 2014‑12‑31 rádjái:

Don fertet almmuhit vahága golmma jagi siste dasgo dat bođii du dihtui
– ahte vahát lea bealátkeahtes áicamis
– ahte vahágis oktavuohta dikšumii ja ahte buohccevahátbuhtadus lea vejolaš
– Man dáhkádusaddái buhtadusváhtámuš galgá addot.

Olggumus áigemearri lea logi jagi mii rehkenasto dasgo vahát dáhpáhuvai.

Vahágat dagahuvvon 2015‑01‑01 rájis:

Don fertet almmuhit vahága logi jagi siste das go vahát dáhpáhuvai.

Man dáhkádus dáhkida?

Livččiigo vahága sáhttit eastit?

Vai vahága sáhttá buhtadit dan ferte leat leamaš vejolaš eastit. Buot buohcce‑ ja bátnedikšun siskkilda riskkaid váttuide maid ii leat vejolaš eastit. Dakkár váttisvuođaide ii addo buhtadus.

Ávnnasvahágat

Jus du vahát lea šaddan sivas dehe, apparáhtaid, instrumeanttaid dehe eará veahkeneavvu vearrutgeavaheamis buohcci‑ dehe bátnedikšumis dus lea riekti buhtadussii.

Boasto dehe maŋŋonan diagnosa

Jus diagnosa lea maŋŋonan sáhtát oažžut buhtadusa jus maŋŋoneapmi lea dagahan ahte leat hedjonan go jus diagnosa livččii dahkkot áiggil.

Vuolššit

Čuohpademiid oktavuođas lea álo vulššiid várra. Buhtadusa oažžu jus njoammuávnnas lea darvánan divššu oktavuođas. Dan sajis ii addo buhtadus jus vuolšši leat du iežat bakteriijat dagahan dehe jus don dikšojuvvot heakkaváralaš dilis.

Dáhpedorbmi

Buhtadusa sáhttá oažžut jus vahága lea dagahan dáhpedorbmi buohcce‑ dehe bátnedikšuma oktavuođas, buohccefievrrideami áigge dehe buohccelanjaid dehe rusttegiid sivaid dihte. Don it dábálaččat oaččo buhtadusa jus ovdamearkka dihte snugormasttát hivssegii manadettiin dehe dan sullasaččas.

Boasttudálkkodeapmi

Jus vahága lea dagahan vearru dálkkodanvuohki dus sáhttá leat riekti buhtadussii. Rivttes vugiin mearriduvvon dálkasiid siidováikkuhusaid sáhttá ilmmuhit Dálkkasdáhkádussii.

Man dáhkádus ii vástit?

Johtolatvahát ja bargovahát

Jus johtolat lea dagahan du vahága johtolatdáhkádus buhtada dábálaččat vahágiid mat šadde go du dikšo johtolatvahága dihte. Bargovahágis galggat álggos jorgasit AFA Dáhkádusa beallái. Dáhkádus ja dorvvolašvuođadáhkádussii bargovahága oktavuođas (TFA).

Priváhttadikšun

Priváhtta doavttir dehe bátnedoavttir ilmma dikšunsoahpamuša eanadikkiin/guovlluin dehe gieldda divššuin, lea dahkan buohccidáhkádusa eará dáhkádusfitnodatservviin. Jus leat eahpesihkkar man dáhkádusfitnodatsearvvi beallái galggat jorgasit, sáhtát oažžut dieđuid du dikšoaddis.

Ášševahát

Buohccedáhkádus ii vástit persovnnalaš opmodaga massimis. Ovdamearkkat das leat ahte du čalbmeláset leat cuovkanan, du bursa lea suoláduvvon dehe bátneprotesa lea láhppon.

Vuostáváldin dehe resurssat

Jearaldagat mat gusket ovdamearkka dihte vuostáváldimii dehe resurssaide buohcce‑dehe bátnedikšumis eai gullo buohccedáhkádusa ollái. Dáid jearaldagaid sáhtát váldit ovdan eanadikki dehe guovllu buohcce‑ dehe luohttámušlávdegottiin.

Duhtameahttun divššuin

Leatgo vásihan juoidá divššus man leat atnán váivin, masa leat suhttan dehe behtohallan? Dalle jorgasat buohcce – ja luohttámušlávdegotti beallái mii lea juohke eanadikkis ja guovllus. Buohccelávdegottit leat iešráđálaš instánssat mat galget geahpidit oktavuođaid buhcciid ja buohcceaddiid gaskkas. Loga eanet : www.1177.se

Váilevašvuođat buohccesihkkarvuođas: Leatgo vásihan váilevašvuođaid buohccesihkkarvuođas dikšuma ja dálkkodeami oktavuođas dearvvašvuođa‑ ja buohccedivššus dehe bátnedivššus, don sáhtát dahkat almmuhusa Dikšun ja fuolahus dárkkástussii(IVO). IVO lea stáhtalaš eiseváldi mii lea ráđđehusa vuolás (Sosiáldepartemeanta)
Loga eanet www.ivo.se

Oanehaččat buohccedáhkádusa birra

Don sáhtát oažžut buhtadusa

– vahágiin mat leat leamaš eastimis
– vahágiin maid leat dagahan vearru medisiinnalaš buktaga dehe buohccedikšunrustega gieđahallan
– vahágiin maid lea vearru dehe maŋŋonan diagnosa dagahan
– jus njoammuávnnas lea darvánan divššu oktavuođas ja dagahan infekšuvnna.
– dihto dáhpedorbmevahágiin
– vahágiin maid vearrodálkkodeapmi lea dagahan

Don it oaččo buhtadusa

– jus vahát ilmmuhuvvo ila maŋŋit
– vahágiidda mat leat unnibut go iešvástu
– persovnnalaš opmodaga láhppimis
– vahágiin dehe váttisvuođain mat eai leat leamaš vealtimis
– jus vuolšši leat du iežat bakteriijat dagahan dehe jus dat dávda don dikšojuvvot lei váraleappo go infekšuvdna.
– jus don leat ožžon siidováikkuhusaid dálkasis mii lea mearriduvvon rivttes vugiin
– vahágiin mat leat ilbman rivttes divššus go leat leamaš heakkaváralaš dilis.

Ilmmuhit vahága

Don ieš mearridat dagatgo almmuhusa midjiide.
Min ruovttusiiddus, www.lof.se, sáhtát almmuhit du vahága čállimiin sisa Báŋkoid:ein Mina sidor ja deavdimiin iežat dieđuid.

Don sáhtát čállit olggos almmuhanskovi min ruovttusiiddus. Skovvi gávdno maid buohcceviesus, dearvvašvuođaguovddážiin ja bátnedikšunklinihkain. Don sáhtát maid diŋgot dan buohcce‑ dehe luohttámušlávdegottis dehe riŋgemiin min guovddážii 08‑551 010 00.